Šalvěj lékařská

Používané názvy:

Šalvěj lékařská, Salvia officinalis L., Linné, Salvija, Sylva

Popis byliny: 

Šalvěj lékařská je celosvětově uznávanou a vyhledávanou léčivkou a ocuchovadlem. Tato bylina,jíž se přisuzuje zázračná lékařská moc je známa lidem již od starověku. Šalvěj lékařská je vytrvalá velice aromatická bylina z čeledi hluchavkovitých. Místo původu má ve středomoří a v Malé Asii, ale již od středověku se uměle vysazovala i v dalších oblatech. Dnes je šalvěj lékařská známá a pěstována po celém světě, kde to klima dovolí. Šalvěj je polokeř asi 30 - 60 cm vysoký, má kmen, ze kterého vyrůstají stříbrné podlouhlé, řapíkaté lístky naplněné vonou silicí. Velikost lístků může být v rozmezí 2 – 8 cm a až 4 cm široké. Květenství je od května do července, má drobné většinou fialové kvítky, někdy mohou být bílé. Plodem je tvrdka, ve které jsou upouzdřena semínka. K léčivým prostředkům používali šalvěj již staří egypťané. Do střední Evropy byla dovezena již někdy v 9. století, původně byla pěstěna v klášterních zahradách.

Využití v kuchyni:

Šalvěj lékařská je v kuchyni nejvíce používana jako čaj, nebo nálev. Čaj se dá připravovat jak ze šalvějových lístků, tak i z květů šalvěje. Přelijte hrstku asi čtyři lístky šalěje, dle chuti i květu horkou vodou a nechte přiklopené asi 10 min louhovat a podávejte, dosladit můžete stévií,nebo kvalitním medem. Lístky šalvěje užijete jistě i při vaření, přidávají se například do ovocnýchi zeleninových salátů, do dresingů, do dezertů a moučníků.  Pár šalvějových lístků můžete přihodit i k pečenému jehněčímu nebo skopovému. Květy šalvěje lékařské se výborně hodí do jarních nádivek, do kompotů a k dozdobení dezertů. Šalvěj má lehce natrpklou chuť hodí se dobře i k telecímu a vepřovému dušenému a pečenému masu. Používá se také na dochucení sýrů. Šalvěj lékařská je lehce toxická, neměla by se kombinovat s alkoholem, v podobě čaje nepřekračujte doporučené maximální denní množství 6 šálků. Šalvěj se přidává do bylinkových másel a olejů, pomád na grilování masa i zeleniny. Šalvěj má velice výraznou chuť i aroma, platí pravidlo méně je někdy více.

Další využití:

Šalvěj lékařská má již po staletí ohromné využití v léčitelství. V moderní medicíně se přidává do pastilek na dezinfekci úst a bolesti v krku, do kloktadel, do tlumících přípravků na bolení zubů a do mnoha dalších. V drogerii se pro svůj sklidńující a dezinfekční účinky přidává také do celé řady drogerie i kosmetiky například do krémů, ústních vod, parfémů a toaletních vod. Čerstvé šalvějové lístky můžet přidat do koupele. Šalvěj také napomáhá zbavení lupů, nálevev přelijte po posledním oplachu při mytí vlasů. Již v dávných dobách byla šalvěj používána šamany a čarodějnicemi do vykuřovadel, nálevů i odvarů.

Pěstování:

Pěstovat šalvěj můžete i v našich podmínkách, šalvěj není příliž náročnou bylinou. Šalvěj se sbírá v červnu a v červenci, sbírat můžete i kvetoucí nať, ale třeba jen lístky.  Ideálním časem je v pravé poledne za suchého počasí v celém vegetačním období, tedy během celého léta. Suší se ve stínu rychle v tenkých vrstvách. Šalvěj můžete pochopitelně jako i jiné bylinky také zmrazit. Šalvěj má ráda prosluněnou půdu. Na zimu je v našich podmínkách potřeba chránit šalvěj přikrývkou před mrazem.

 Šalvěj obsahuje výraznou látku thujon, která je také základní složkou Absintu. Jelikož thujon se ve vodě neuvolňuje v tak extrémním množství, otrava tedy z čaje nehrozí, ale přesto nepřekračujte doporučené maximální množství 6 šálků denně. Při pravidelném dlouhodobém předávkování touto bylinou mohou vzniknout tělesné i mentální potíže. Tedy se šalvějí v kuchyni: méně je někdy více.

Léčivé účinky:

V souladu s platným nařízením vlády Rady Evropské parlamentu společenství číslo 1924/2006, nejsme jako prodejci bylin oprávněni uvádět léčivé účinky, zdravotní a výživové tvrzení. Informace můžete čerpat z veřejně dostupné literatury a na internetu, např. Wikipedie. 

Recepty:

Šalvěj z jižní Kréty